Výuku maximálně přizbůsobuji studentovi.
Nejprve společně vytvoříme učební plán - tzn. navrhneme cíle a vymyslíme přijatelné možnosti, jak jich dosáhnout. Tohoto plánu se pak držíme, ale v případě, že student nebo já zjistíme, že to není úplně ono, můžeme ho i za běhu obměnit tak, aby vyhovoval. Toto se většinou děje velmi spontánně, protože lidé často ví dopředu, co se chtějí naučit
Po první až třetí hodině zjistím, jaký styl výuky se ke studentovi hodí nejvíce. Ačkoliv každá výuka vypadá jinak, protože je "šitá na míru", mohu rozdělit tři základní styly, se kterými jsem se dosud setkala:
V souvislosti s učebním plánem a stylem výuky je podstatné také časové rozvržení. Je pravda, že časté procvičování vede k nejlepším výsledkům, ale pokud má člověk příležitost procvičovat doma, není nutná pravidelná docházka. Toto se týká zejména klavíru: hlavně u začátečníků se často potýkáme s problémem neprocvičených prstů. Na prvních hodinách zkoušíme různé techniky a mohu nabídnout mnoho inspirace, ovšem pokud student nemá čas procvičit si vše v následujícím týdnu, může přijít na další hodinu až za měsíc a ušetří tím jednu tisícovku. Dokážu naučit hodně, ale pokud student nemá kde aplikovat nové vědomosti, nemá smysl ho zatěžovat dalšími informacemi. Naopak, pokud člověku chybí motivace cvičit doma, může využít pravidelných hodin se mnou.
Nejprve společně vytvoříme učební plán - tzn. navrhneme cíle a vymyslíme přijatelné možnosti, jak jich dosáhnout. Tohoto plánu se pak držíme, ale v případě, že student nebo já zjistíme, že to není úplně ono, můžeme ho i za běhu obměnit tak, aby vyhovoval. Toto se většinou děje velmi spontánně, protože lidé často ví dopředu, co se chtějí naučit
Po první až třetí hodině zjistím, jaký styl výuky se ke studentovi hodí nejvíce. Ačkoliv každá výuka vypadá jinak, protože je "šitá na míru", mohu rozdělit tři základní styly, se kterými jsem se dosud setkala:
- Memorizace: přestože je tento typ učení nejobávanější, existují stále lidé, pro které je memorování nejjednodušší a jsou díky tomu schopní rychle se posouvat. Tito lidé mají velké potíže např. s angličtinou, kde je třeba význam slova odvozovat z kontextu. V hodinách tedy čteme mnoho různých textů, čímž dáváme prostor memorování a zároveň se učíme vnímat kontext.
- Domýšlení: většina dospělých lidí oceňuje tento styl, protože se vyhnou formální výuce. V hodinách posloucháme nebo čteme různá témata (ať už písničky, texty či příběhy), na základě kterých si pak povídáme. Nad jednotlivými slovy se zastavujeme mnohem méně než v případě prvním (tedy memorizace) a spíše spoléháme na domýšlení, čímž si student podvědomě zapamatuje celé fráze a umí je správně používat. V tomto případě se gramatikou příliš nezabýváme, ale i přesto ji student bude umět správně rozlišit a aplikovat.
- Zábava: tento styl je důležitý hlavně u dětí, ale i někteří dospělí mohou být rychle demotivovaní - většinou se to stává u lidí, kteří mají příliš mnoho zájmů a nedokážou se ničemu věnovat "naplno". V tomto případě je třeba hodinu obohatit o další dávku zábavy, kterou člověk v běžném životě nepotká. V hodinách se jedná o různé hry či dramatizaci příběhů.
V souvislosti s učebním plánem a stylem výuky je podstatné také časové rozvržení. Je pravda, že časté procvičování vede k nejlepším výsledkům, ale pokud má člověk příležitost procvičovat doma, není nutná pravidelná docházka. Toto se týká zejména klavíru: hlavně u začátečníků se často potýkáme s problémem neprocvičených prstů. Na prvních hodinách zkoušíme různé techniky a mohu nabídnout mnoho inspirace, ovšem pokud student nemá čas procvičit si vše v následujícím týdnu, může přijít na další hodinu až za měsíc a ušetří tím jednu tisícovku. Dokážu naučit hodně, ale pokud student nemá kde aplikovat nové vědomosti, nemá smysl ho zatěžovat dalšími informacemi. Naopak, pokud člověku chybí motivace cvičit doma, může využít pravidelných hodin se mnou.